ZDENĚK MAHLER

 

Integrační proces Evropy je nezbytný a je třeba do něj vstoupit […] vědomí si toho, že náš národní kolektiv, který prošel obrovskou dějinnou nepřízní, měl vždycky tolik sil, aby byl schopen Evropě přinést osobitý vklad.

(Cinder František: Český osud. Naše 20. století očima spisovatelů. Daranus: Praha, 2011, s. 110)

Narodil se v rodině dělníka na Vysočině, ale dětství strávil v pražských Vysočanech, obklopených zvláštní atmosférou pražské periferie. Dodnes vzpomíná na to, jak se jako student češtiny a angličtiny na filozofické fakultě chodil učit na odstavené nákladní vagóny továrního kolejiště. Po promoci v roce 1951 vystřídal celou řadu zaměstnání: byl redaktorem Československého rozhlasu, asistentem na DAMU, tiskovým tajemníkem ministra školství a kultury. Než se stal na počátku šedesátých let spisovatelem z povolání, pracoval jako dramaturg a umělecký vedoucí slavného divadla Laterna magika.

Jako scénárista se podílel na řadě filmů. Po slavné komedii Svatba jako řemen (1967) to byl snímek Nebeští jezdci (1968) podle románu Filipa Jánského o československých letcích za druhé světové války; v sedmdesátých letech např. film Božská Ema (1979) o Emě Destinnové, který byl vnímán jako kritika normalizačních poměrů, a naposledy scénář k filmu Lidice (2011) na motivy vlastní novely Nokturno (2000). Při natáčení filmu Amadeus (1983) režiséra Miloše Formana si kromě historického a hudebního poradce vyzkoušel i hereckou profesi. Kromě toho je autorem řady pořadů pro rozhlas, podílel se na vzniku mnoha televizních dokumentů a pořadů, z nichž některé i sám moderoval, a jako autor divadelních her spolupracoval s divadlem.

Od studentských let psal články do novin a časopisů (Předvoj, Kultura, Host do domu, Divadlo aj.) a brzy se začal věnovat také vlastní prozaické tvorbě, v níž se zejména zpočátku odrážejí jeho zkušenosti z cest do zahraničí. V cestopisu pro mládež Bůh a lokomotiva (1961) zúročil své zážitky z účasti na jednání konference UNESCO v Indii v roce 1956, v dalších knihách pro mládež využil dojmy z pobytu v Anglii. Příkladem je próza Sally, tvá kamarádka z Anglie (1967), v níž s laskavým humorem zachytil tamější „lochnessmánii“ a typicky anglický způsob života. Tvorbu pro děti završil později knihou Neohlížej se – jde za námi kůň (1983), která vypráví o dvou bratrech, kteří namísto vytoužené motokáry vyhrají v loterii živého koně.

Jako autor získal značnou popularitu esejisticky pojatými knihami z oblasti umělecké literatury faktu, které začal psát v polovině osmdesátých let. Věnuje se v nich osobnostem, které zasáhly do české kultury a historie, např. hudebním skladatelům jako byl Wolfgang Amadeus Mozart (Sbohem, můj krásný plameni, 1984), Bedřich Smetana (Nekamenujte proroky, 1989), Antonín Dvořák (Spirituál bílého muže, 1990) či Gustav Mahler (Krajan Gustav Mahler, 2009). V těchto vlastenecky laděných pracích se snaží připomenout pozitivní příklady z národních dějin i původ a význam národních symbolů (Katedrála, 1994; Kdo svůj národ miluje, nešetří ho, 1995 o Karlu Havlíčkovi Borovském; Ano, Masaryk, 2002/2007 aj.). Spojuje v nich historická fakta s autorskou fantazií, díky čemuž se mu v kombinaci s emocionálním podáním daří vytvářet plastický a čtenářsky vděčný obraz minulosti. V roce 2013 mu bylo prezidentem republiky uděleno státní vyznamenání za celoživotní zásluhy v oblasti kultury, výchovy a školství. Zdeňka Mahlera můžeme potkávat na jeho pravidelných procházkách po Břevnově, kde žije od roku 1958.

  • V televizní anketě o Největšího Čecha se ujal role obhájce T. G. Masaryka.

  • Scéna ze závodu motokár ve filmu Neohlížej se - jde za námi kůň! (1979), podle něhož napsal stejnojmennou knihu, se natáčela u Strahovského stadionu na Břevnově.

 
 
 
zdenek_mahler_sbohem_muj_krasny_plameni.pdf pdf  
78 kB
Partneři
  • banner - http://www.praha6.cz/

Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.

Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.


Fotografie užité na webových stránkách:

PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros


PARTNEŘI

  • banner - www.porteos.cz
  • banner - http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/
  • banner - http://www.taktum.cz/
  • banner - www.rostemesknihou.cz
  • banner - http://www.mlp.cz/cz/
  • banner - www.advojka.cz
  • banner - http://www.literarky.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/
  • banner - http://www.paseka.cz/
  • banner - http://www.itvar.cz/cz/
  • banner - http://www.pivovarferdinand.cz/
  • banner - http://www.albatrosmedia.cz
  • banner - http://casopis.hostbrno.cz/
  • banner - http://www.pen.cz/cz/
  • banner - http://www.boxed.cz/
  • banner - http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/index.html