JAROSLAV DURYCH

... žádná móda mi nemůže poručit, o čem a jak mám psáti. Hledám krásu: nevymýšlím ji, neboť jest jí na světě dosti a vidím ji: nemusím život zkrášlovat, ale nikdy se nesnížím k tomu, abych život pomlouval...

z eseje Jak vykvetla Sedmikráska, 1929

MAPA ...
SKRÝT MAPU ...
05

JARO-
SLAV
DURYCH

(1886, Hradec Králové – 1962, Praha)

adresa: Liborova 9, 169 00 Břevnov
Jugoslávských partyzánů 26, Bubeneč

Prozaik, básník, publicista, autor esejů a překladatel katolické orientace.

 

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Té nejkrásnější (1929)
Tři dukáty (1919)
Tři troníčky (1923)
Sedmikráska (1925)
Bloudění: větší valdštejnská trilogie (1929)
Rekviem: menší valdštejnské trilogie (1930)
Služebníci neužiteční (1969)

 

Jeho otec byl regionální novinář a spisovatel, ale oba rodiče zemřeli již v chlapcově dětství, takže od 11 let vyrůstal u příbuzných. Babička z něj chtěla mít kněze, nakonec díky armádnímu stipendiu vystudoval medicínu a stal se vojenským lékařem. Během 1. světové války sloužil na frontě a v armádní službě zůstal i po vzniku Československa, kdy působil v hodnosti plukovníka na Zakarpatské Ukrajině, v Olomouci a v Praze, kam se i s rodinou definitivně přestěhoval v roce 1937 – nejprve na Břevnov, po té do bytu v Bubenči. V roce 1944 byl propuštěn ze služby a v padesátých letech znovu pracoval jako civilní lékař. Zemřel ve střešovické nemocnici roku 1962 a je pohřben na bubenečském hřbitově.

V článcích, psaných v meziválečném období pro katolický tisk, velmi otevřeně a bojovně, často s neskrývanou ironií vyjadřoval svůj křesťanský světový názor, což mu přineslo řadu nepřátel. Netajil se výhradami vůči antiklerikalismu první republiky ani nesouhlasem s Masarykovou koncepcí českých dějin, vyzdvihující náboženskou reformaci.

Durychovo rozsáhlé beletristické dílo, jehož hlavním znakem je vyhraněné katolicko-náboženské pojetí světa a historie, zasahuje do mnoha žánrů: je autorem básní, románů a povídek, ale i dramat, esejí, vzpomínek. I když psal také verše, většinou naplněné vírou v Boha a hlubokým obdivem k Panně Marii (sbírka Té nejkrásnější, 1929), jeho básnická tvorba je méně významná než próza. V povídkách shrnutých do knih Tři dukáty (1919) a Tři troníčky (1923) se věnuje námětům ze života chudých a propojuje náboženskou tematiku s problematikou sociální. Novela Sedmikráska (1925) spojuje všední realitu s kouzlem báchorky, a dodává tak milostnému příběhu poetickou atmosféru.

Vrcholem Durychovy tvorby je třídílný román Bloudění: větší valdštějnská trilogie (1929) s pokračováním nazvaným Rekviem: menší valdštejnské trilogie (1930). Příběh lásky českého exulanta a španělské dívky z doby pobělohorské rekatolizace je rámován líčením osudů císařského vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Přípravě románu věnoval autor dlouhá léta studií v knihovnách i archivech. V textu se mu podařilo působivým způsobem propojit popis historických událostí s uměleckou obrazností založenou na barokním vnímání. Využívá spojení nízkých, až vulgárních detailů se vznešenými náboženskými motivy, která vytvářejí vyhraněné protiklady. Nezvyklý pořádek slov ve větě mu pomáhá dosáhnout dvojího účinku na čtenáře: jednak vyvolává osudový, dramatický dojmem, jednak mu neobvyklé uspořádání slov umožňuje dodat prozaickému textu výrazný rytmus.

Vzhledem ke své otevřené katolické orientaci nebyla u nás Durychova díla v období komunismu prakticky tištěna. Jeho poslední práce vycházely v samizdatu a exilu. Nejvýznamnější z nich, čtyřdílný historický román o jezuitských misionářích v Japonsku v 16. a 17. století Služebníci neužiteční (1969), na kterém pracoval třicet let, vyšel v Římě až po autorově smrti.

  • V období první republiky získal řadu literárních a společenských ocenění, např. roku 1927 cenu České akademie věd a umění.

  • Durych měl svérázný smysl pro humor a sebeironii. V roce 1954, jež byl pro něj poznamenán bídou a nemocemi, v poděkování za drahou košili, jež dostal jako vánoční dárek od svého přítele B. Braunera, píše: „Milý a vážený příteli, překvapil jste mě velice mile a potěšil mě až hříšně. Kde pak pro mne taková koketně hříšná košile! Kdo ví, jaké vyhaslé vášně ve mně ještě probudí a k čemu mě svede! […] Nebojíte se o mne? Vždyť do tenat milostných svodů upadli starší dědkové než jsem já a já přece nikterak nevynikám netečností k nástrahám pokušitele…"

 

 
 
Karikatura Jaroslava Durycha od J.V. Brunnera  
 
jaroslav_durych_rekviem.pdf pdf  
87 kB
Partneři
  • banner - http://www.praha6.cz/

Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.

Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.


Fotografie užité na webových stránkách:

PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros


PARTNEŘI

  • banner - www.porteos.cz
  • banner - http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/
  • banner - http://www.taktum.cz/
  • banner - www.rostemesknihou.cz
  • banner - http://www.mlp.cz/cz/
  • banner - www.advojka.cz
  • banner - http://www.literarky.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/
  • banner - http://www.paseka.cz/
  • banner - http://www.itvar.cz/cz/
  • banner - http://www.pivovarferdinand.cz/
  • banner - http://www.albatrosmedia.cz
  • banner - http://casopis.hostbrno.cz/
  • banner - http://www.pen.cz/cz/
  • banner - http://www.boxed.cz/
  • banner - http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/index.html