JOSEF SVATOPLUK MACHAR

Vrátil jsem se do Čech [...] s pravicí nataženou ke smíru a podanou k stisknutí každé ruky, která ji uchopí. [...] Snil jsem velký sen o novém, kulturním českém člověku. Procitl jsem, stáhl ruku zpět a vyhledal svůj starý bič.

Machar, Josef Svatopluk: Pět let v kasárnách. Aventinum: Praha 1927, s. 61–62.

MAPA ...
SKRÝT MAPU ...
02

JOSEF
SVATO-
PLUK
MACHAR

(1864, Kolín – 1942, Praha)

adresa: Cukrovarnická 650/4,
Střešovice 162 00

Básník, prozaik a publicista, aktivní politik v období první republiky.
Přední představitel básnického realismu a autor programového manifestu České moderny.

 

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Confiteor (Zpověď, 1887)
Tristium Vindobona I-XX (1893)
Zde by měly kvést růže (1894)
Magdaléna (1894)
V záři helénského slunce (1906)
Konfese literáta (1901)
Tristium Praga (1926)

 

Narodil se do rodiny kolínského mlynářského stárka. Po gymnáziu začal studovat práva, ze studií odešel a jako dobrovolník vstoupil do armády, aby se stal důstojníkem. Záhy však armádu opustil a jeho záměr pracovat v redakci Národních listů se také neuskutečnil. V roce 1889 proto odjel do Vídně, kde nastoupil na místo bankovního úředníka.

Již v Praze upoutal svojí básnickou sbírkou Confiteor (Zpověď, 1887), stylizovanou jako příběh milostného zklamání, a vyjadřující v té době rozšířený pocit marnosti a rozčarování. Postupný příklon k otevřené společenské a politické kritice zesílil ve sbírce Tristium Vindobona I-XX (Žalozpěvy z Vídně, 1893), v níž kritizuje měšťáckou společnost a její pokryteckou morálku, neplnoprávné postavení českých zemí v Rakousku-Uhersku, ale také prázdné vlastenčení či klerikalismus. Ve sbírce epických básní Zde by měly kvést růže (1894) a ve veršovaném románu Magdaléna (1894) upozornil na nedůstojné postavení žen v tehdejší společnosti a otevřel otázku ženské emancipace.

Ačkoliv se přímo neúčastnil dění v Praze, udržoval styky s představiteli české společnosti a kultury, byl přítelem T. G. Masaryka a své satirické fejetony a ostré glosy publikoval zejména v týdeníku realistické strany Čas. Stal se jedním z nejvýraznějších představitelů mladé generace v jejích sporech s konzervativní kritikou kolem časopisu Osvěta, s mladočeskými a klerikálními žurnalisty i některými představiteli starší literatury. Jako spoluautor se zapojil do vzniku manifestu tzv. České moderny (1895), který požadoval svobodu individuální umělecké tvorby bez ohledu na národní či společenské zájmy. I když se tato skupina mladých umělců vzápětí rozpadla, svými názory velmi podstatně ovlivnila další literární vývoj.

Ještě před první světovou válkou začal Machar pracovat na historickém cyklu Svědomím věků, v jehož úvodní části V záři helénského slunce (1906) oslavuje antiku jako vrchol lidských dějin na rozdíl od úpadku v éře křesťanství. Svou předválečnou básnickou tvorbou, vyznačující se věcností a střízlivostí, důrazem na významovou stránku slova, používáním hovorového jazyka, odmítnutím patetičnosti a složité obraznosti, se stal nejvýznamnějším představitelem českého básnického realismu. Z jeho prozaického díla jsou kromě fejetonů významné vzpomínky na studentská léta s názvem Konfese literáta (1901).

V roce 1916 byl Machar krátce vězněn za svoji účast v odboji. Před koncem války se vrátil do Prahy a v nové republice zahájil politickou kariéru jako poslanec a generální inspektor armády. Roztrpčený svým odchodem do penze, k němuž byl v roce 1924 okolnostmi donucen, začal opět kritizovat aktuální politické dění a sociální poměry (Tristium Praga I-C, 1926). Své názory stále častěji zveřejňoval i v pravicově protihradním tisku, zejména po svém definitivním názorovém rozchodu s prezidentem Masarykem v roce 1932.

  • V letech 1913-1915 byl Machar českým kandidátem na udělení Nobelovy ceny za literaturu.

  • Machar měl přes svoji bojovnou povahu v armádě potíže s prosazením vlastní autority a jako generální inspektor byl terčem řady vtipů a narážek, jež přispěly k jeho předčasnému odchodu ze služby. Pro jeho malou postavu a křivé nohy jej někteří novináři nazývali „český Chaplin“.

 
Josef Svatopluk Machar jako generální inspektor československé armády  
Adolf Hoffmeister: J.S. Machar a F. Langer, 1927  
 
js_machar_zde_by_mely_kvest_ruze_satiricon_confiteor.pdf pdf  
98 kB
Partneři
  • banner - http://www.praha6.cz/

Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.

Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.


Fotografie užité na webových stránkách:

PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros


PARTNEŘI

  • banner - www.porteos.cz
  • banner - http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/
  • banner - http://www.taktum.cz/
  • banner - www.rostemesknihou.cz
  • banner - http://www.mlp.cz/cz/
  • banner - www.advojka.cz
  • banner - http://www.literarky.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/
  • banner - http://www.paseka.cz/
  • banner - http://www.itvar.cz/cz/
  • banner - http://www.pivovarferdinand.cz/
  • banner - http://www.albatrosmedia.cz
  • banner - http://casopis.hostbrno.cz/
  • banner - http://www.pen.cz/cz/
  • banner - http://www.boxed.cz/
  • banner - http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/index.html