JIŘÍ STRÁNSKÝ

Myslím si, že duše je formovaná čímsi nesmrtelným, co v sobě nese paměť předků, jejich myšlení a cítění a také naši vlastní životní zkušenost. Na rozdíl od hlavy a srdce pak duše ví, jak se popasovat s životem.

Koubská Libuše –Stránský Jiří: Můžeš-li udělat radost, musíš. Vyšehrad: Praha 2012, s. 106

16

JIŘÍ
STRÁNSKÝ

(1931, Praha)

Prozaik, publicista a scénárista zobrazující odvrácenou stranu komunistického režimu.

 

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Štěstí (1968)
Zdivočelá země (1991)
Za plotem (1999)
Aukce (1997)

Pro děti:
Povídačky pro Klárku (1996)
Povídačky pro moje slunce (2003)
Perlorodky (2005)

 

Životní osudy Jiřího Stránského si svou dramatičností nezadají s tím nejnapínavějším románem a jsou doslova kronikou naší nedávné historie. Vyrůstal na Hanspaulce ve známé pražské rodině – jeho otec byl významným advokátem a matka dcerou prvorepublikového ministra vnitra a předsedy vlády Jana Malypetra, mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík. Tato skutečnost v mnohém předznamenala jeho další život a po převzetí moci komunisty v roce 1948 se mu stala osudnou. Ještě před maturitou byl kvůli svému původu vyhozen z gymnázia a již ve dvaadvaceti letech putoval na základě vykonstruovaného obvinění poprvé do vězení, kde prošel několik pracovních táborů, včetně jáchymovských či příbramských dolů. Protože již tehdy v něm uzrávala touha stát se spisovatelem, snažil se získat od ostatních politických vězňů, často univerzitních profesorů, spisovatelů a duchovních co nejvíce znalostí, které by mu nahradily chybějící vzdělání.

V roce 1960 byl propuštěn na amnestii a o dva roky později mu byla v časopise  Mladý svět otištěna první povídka. Pracoval jako dělník u Vodních staveb, kratší dobu také jako pomocný režisér u filmu (např. u Martina Friče a Hynka Bočana), ale z politických důvodů nemohl být přijat natrvalo, proto si našel práci u benzínové pumpy, překládal z angličtiny a jako externista psal filmové scénáře. V létě 1968 čeká na vydání své první knihy s názvem Štěstí, která obsahovala povídky z vězeňského prostředí, ale celý, již vysázený náklad musel být na nátlak cenzury zničen. V roce 1973 byl Stránský na základě falešného obvinění znovu odsouzen a podmínečně propuštěn v roce 1975. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl zaměstnán ve Státním souboru písní a tanců.

Po sametové revoluci v roce 1989 se stal prezidentem Českého centra mezinárodního PEN klubu (1992–2006). Píše fejetony, glosy a publicistické příspěvky do různých novin a časopisů (v současnosti např. sloupek v Respektu a fejetony v Mladé frontě DNES). Teprve od devadesátých let mu mohou konečně vycházet knihy, často napsané již před rokem 1989. Vedle zmiňované knihy povídek Štěstí je to např. román Zdivočelá země (1991) o osidlování pohraničí po druhé světové válce a pronásledování lidí nepohodlných komunistickému režimu. Knihy určené dětem - Povídačky pro Klárku (1996) a Povídačky pro moje slunce (2003) - obsahují pohádky, které posílal své dceři v dopisech během svého druhého věznění (vnikaly tedy podobně jako kniha Ivana Martina Jirouse Magor dětem). Jako básník se Stránský představil čtenářům básnickou sbírkou Za plotem (1999), která je sestavená z básní napsaných v době prvního pobytu ve vězení.

Kromě mnoha dalších knih je i autorem řady scénářů, napsaných podle vlastních textů. Vedle filmů Kousek nebe (2005) a Bumerang (1998), vzniklých na motivy povídek z knihy Štěstí, je to především úspěšný televizní seriál Zdivočelá země (1997–2008), vycházející ze stejnojmenného románu a jeho volného pokračování Aukce (1997). Za tento seriál získal v roce 2013 Cenu Josefa Škvoreckého. Jako autor námětu se podílel také na vzniku dokumentárního cyklu České televize Ztráta paměti (2000).

Ve všech svých pracích se Jiří Stránský snaží pravdivým zobrazením příběhů reálných postav připomínat naši nedávnou minulost, upozorňovat na skutečnosti, které byly po několik generací vymazány ze všech učebnic dějepisu, a přispívat tak k pravdivému poznání naší moderní historie.

  • Zárodkem románu Perlorodky, o dospívajícím chlapci žijícím v socialistickém dětském domově, byl příběh, který psal Stránský ve vězení pro svého staršího syna.

  • Vzdáleným předkem Jiřího Stránského byl český šlechtic a protestantský spisovatel Pavel Stránský ze Zápské Stránky (1583–1657), autor známého spisu O státě českém.

 

 
Jiří Stránský dnes  
 
jiri_stransky_stesti_povidacky_pro_moje_slunce.pdf pdf  
95 kB
Partneři
  • banner - http://www.praha6.cz/

Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.

Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.


Fotografie užité na webových stránkách:

PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros


PARTNEŘI

  • banner - www.porteos.cz
  • banner - http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/
  • banner - http://www.taktum.cz/
  • banner - www.rostemesknihou.cz
  • banner - http://www.mlp.cz/cz/
  • banner - www.advojka.cz
  • banner - http://www.literarky.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/
  • banner - http://www.paseka.cz/
  • banner - http://www.itvar.cz/cz/
  • banner - http://www.pivovarferdinand.cz/
  • banner - http://www.albatrosmedia.cz
  • banner - http://casopis.hostbrno.cz/
  • banner - http://www.pen.cz/cz/
  • banner - http://www.boxed.cz/
  • banner - http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/index.html