FRANTIŠEK HALAS

proč se nepřihlásit nejen k nadějím doby, ale i k jejím slabostem a chorobám, když jsme jimi postiženi a jsme si jich vědomi? Nemá na to básník plné právo? Na to tady snad je, aby zastavil kus času tím, co dělá, času, který se již nevrátí.

Listy pro umění a kritiku II, 5, dopis S. K. Neumannovi z března 1934 in: František Halas: Dopisy. ed. Jan Halas – Ludvík Kundera. Torst: Praha, 2001, s. 101

MAPA ...
SKRÝT MAPU ...

Narodil se v chudé rodině textilních dělníků na předměstí Brna. Jako osmiletý se po smrti matky přestěhoval s otcem na Vrchovinu do okolí Kunštátu. Jeho otec, který byl aktivním organizátorem dělnického hnutí, jej přivedl do prostředí komunistické mládeže a ovlivnil jeho levicové smýšlení. František si z finančních důvodů nemohl dovolit pomýšlet na studia, ale protože od dětství hodně a rád četl, vyučil se v Brně knihkupcem. V první polovině dvacátých let zde pracoval jako redaktor komunistického tisku (Rovnost, Sršatec) a začal publikovat své básně v časopisech. V roce 1926 se stěhuje do Prahy, kde získal místo redaktora v nakladatelství Orbis.

Když v roce 1927 vydal Halas svou první básnickou sbírku Sépie, měl už za sebou tvorbu v duchu proletářské poezie a poetismu. Verše první sbírky vycházejí z obraznosti poetismu, v úhrnu však vyjadřují pocity marnosti a životní deziluze, jež jsou tomuto směru zcela cizí. Básník si od počátku nachází vlastní témata a stále zřetelněji také osobitý básnický výraz. Ve sbírce Kohout plaší smrt (1930) jsou rysy Halasovy poetiky, zejména časté paradoxy a oxymóra, již zcela podřízeny celkové skepsi a tragickému životnímu pocitu. Opakovaně se vracejí motivy smrti a války, pochybnosti o smyslu umělecké tvorby i života vůbec. Pocitům beznaděje odpovídá nelibozvučná podoba verše, rytmicky nepravidelného, jakoby zadrhávajícího a vyvolávajícího dojem drsnosti a syrovosti. Z toho důvodu vyčítal Vítězslav Nezval Halasovi opomíjení básnického řemesla a nedocenil jeho jazykové a zvukové experimentátorství a výraznou metaforiku. Právě nezvalovská linie české poezie, zahrnující široký proud témat a poloh, byla protiváhou halasovského typu tvorby, soustředěného kolem několika málo motivů existenciálního ladění.

Sugestivní básnická skladba Staré ženy (1935) má podobu poetického pásma, složeného z řady apostrof jednotlivých částí ženského těla. Působí dojmem trýznivého žalozpěvu nad osudem nejen starých žen, ale člověka vůbec. Nové motivy se objevují v básníkově tvorbě jako reakce na nástup nacismu v Německu a španělskou občanskou válku (Halas navštívil Španělsko v roce 1936). Tíživé ovzduší doby působivě zachycuje sbírka Torzo naděje (1938), která byla výrazem zklamání z mnichovské dohody. Jasně patrná je zde tendence k monumentalizaci dějů a k přehlušení osobní skepse vírou v lepší budoucnost národa. V době hledání životních jistot se básník v básnické próze Já se tam vrátím (1939, vydána 1947) obrací ke krajině svého dětství a v cyklu Naše paní Božena Němcová (1940), v němž se spisovatelčin nelehký život stává paralelou osudu českého národa, k nezpochybnitelným hodnotám národní kultury. V roce 1942 vychází cyklus Ladění, který obsahuje oddíl veršů pro děti s názvem Do usínání. Vedle básnické tvorby psal Halas eseje o poezii a výtvarném umění, stati, recenze a věnoval se překládání z polštiny (A. Mickiewicz aj.), ruštiny, maďarštiny a jihoslovanských jazyků.

V době protektorátu se zapojil do domácího odboje, po osvobození pracoval na ministerstvu informací a v letech 1945–1946 byl poslancem za komunistickou stranu. Jeho následné zklamání z politického vývoje, podpořené i návštěvou Sovětského svazu, se odrazilo v básníkově poválečné tvorbě, shrnuté do Halasovy poslední sbírky básní A co? (vydána až 1957). Verše sbírky se vyznačují úsporností a sevřeností, užíváním obecné češtiny, archaismů, vulgarismů, přísloví a nezvyklých metafor. S tušením blížící se smrti sílí obavy o osud národa i celé civilizace. Závěrečná báseň A co básník vyjadřuje nesouhlas se zneužíváním umění ve prospěch zájmů vládnoucí strany: „…nechci být kůlem vyhlášek / veřejným míněním / nechci být nápovědou co polyká jen prach / těch jejich komedií / hraných na márách". František Halas zemřel v říjnu 1949 na selhání srdce a byl pohřben v Kunštátě. Brzy po jeho smrti vystoupil s ostrou kritikou Halase komunistický kritik Ladislav Štoll a označil jej za chorobného pesimistu, který se odcizil dělnické třídě. Tento odsudek zapříčinil oficiální odmítání Halasova díla v průběhu padesátých let a opožděné uznání jeho skutečné hodnoty a významu.

  • Básníkův syn František X. Halas (nar. 1937) je diplomat, historik a překladatel. Mladší syn Jan Halas (1945 – 2010) byl publicistou a dlouholetým vedoucím literární redakce Českého rozhlasu stanice Vltava, přátelil se se spisovatelem Petrem Šabachem a hrál drobné role ve filmových adaptacích jeho povídek.
  • Skladbu Staré ženy označil básník S. K. Neumann za maloměšťácký projev Halasova „kňouravého pesimismu" a dokonce na ni reagoval polemickou básní Staří dělníci.
 
František Halas (vpravo) s Jaroslavem Seifertem  
František Halas  
 
frantisek_halas_a_co.pdf pdf  
81 kB
Partneři
  • banner - http://www.praha6.cz/

Záštitu projektu udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu.

Literáti z naší čtvrti jsou součástí projektu Praha město literatury.

Projekt Literáti z naší čtvrti se v roce 2014 realizoval pod záštitou starostky Městské části Praha 6 Ing. Marie Kousalíkové.


Fotografie užité na webových stránkách:

PHOTO © Z Literárního archivu Památníku národního písemnictví; Dana Mojžíšová; Petr Boněk, Barbora Sýkorová, Lukáš Jasanský; Petr Nikl; Tono Stano; Emanuel Frynta; rodinný archiv Hany a Aleše Bořkovcových, Jiřího Stránského, Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila, Zdeňka Mahlera, Václava Havla; nakladatelství Paseka; Literární obtýdeník TVAR; nakladatelství Albatros


PARTNEŘI

  • banner - www.porteos.cz
  • banner - http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/
  • banner - http://www.taktum.cz/
  • banner - www.rostemesknihou.cz
  • banner - http://www.mlp.cz/cz/
  • banner - www.advojka.cz
  • banner - http://www.literarky.cz/
  • banner - http://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/
  • banner - http://www.paseka.cz/
  • banner - http://www.itvar.cz/cz/
  • banner - http://www.pivovarferdinand.cz/
  • banner - http://www.albatrosmedia.cz
  • banner - http://casopis.hostbrno.cz/
  • banner - http://www.pen.cz/cz/
  • banner - http://www.boxed.cz/
  • banner - http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/index.html